Opus musicum 3/2017
Vážení a milí čtenáři,
dvě ze tří studií, které jsme zařadili do letošního třetího čísla Opus musicum,
se zabývají řemeslem v jeho rozličných podobách. Je zajímavé, jak často se
v hudební historii s tímto fenoménem setkáme. Nejedná se zdaleka jen o stavbu
hudebních nástrojů, která se nabízí v první řadě. Stavitelé a opraváři hudebních
nástrojů se až na čestné výjimky neproslavili, přestože jejich přínos
hudební historii je nesporný. Proto je záslužné, když nám hudební historikové
na základě pramenů zpřístupní informace o lidech, kteří se stavbou hudebních
nástrojů zabývali. V tomto čísle se dočtete o Aloisi Červenkovi – staviteli
harf. Hned několik řemesel sdružují uměleckoprůmyslové aktivity českého muzikologa
Antonína Hořejše, který v letech 1919 až 1939 žil a působil v Bratislavě.
Hořejš, který měl blízko k výtvarnému umění, designu, architektuře, dovedl
tak velmi zasvěceně hodnotit operní představení, respektive nejen jejich složku
hudební, ale i scénografi cké ztvárnění a ostatní související aspekty. Tam, kde
interdisciplinarita vítězila nad příliš úzkým oborovým zaměřením, rodily se
nejzajímavější umělecké počiny. Pokud scénograf ovládal své řemeslo výborně,
měl lví podíl na úspěšnosti divadelní inscenace. Slovo řemeslo je tu užito v tom
nejlepším slova smyslu. Bohužel často se termín řemeslo dostával do kontrapozice
k umění, tedy k umění jako něčemu vyššímu, hodnotnějšímu, jednoznačně
nadřazenému a vznešenému. Řemeslo jako něco základního a konkrétního
bylo překryto uměním, oním širokým abstraktním pojmem, který zejména
dnes pojme téměř vše. Kvalitní řemeslo je v současné době vzácné, zato „umě-
ní“ je vidět všude. Dobré řemeslo se tak paradoxně stává elitní kategorií, a to
i v důsledku vzdělávacího systému, který dnes přeje hlavně vysokoškolskému
vzdělávání. Na řemeslné dovednosti se pohlíží jako na něco méněcenného. Například
stavba hudebních nástrojů se i dnes udržuje zejména díky rodinné řemeslné
tradici, která se předává z generace na generaci. Tento model fungoval
od pradávna a je funkční do dnešních dnů.
Za celou redakci vám přeji krásné léto a příjemnou dovolenou. V letních měsí-
cích ustane koncertní život a uzavřou se divadla, ale možná, že se i vy na chví-
li vrátíte od umění zpět k řemeslu. Tvoření něčeho konkrétního je odvěkou
lidskou potřebou.
Kateřina Hnátová
OBSAH
Studie
Alois Červenka a jeho harfy ve sbírce Českého muzea hudby • Daniela Kotašová (str. 6)
„Tak jsem se dal do toho hymnu Sv. Jakuba…“ Okolnosti vzniku a prvního uvedení kantáty Hymnus k Svatému Jakubu, H 347 Bohuslava Martinů na text P. Jaroslava Daňka • Jaromír Synek (str. 22)
Antonín Hořejš, jeho umeleckopriemyselné aktivity na Slovensku v 20. a 30. rokoch 20. storočia a ich odraz v autorových operných kritikách • Jana Laslavíková (str. 42)
Středověké liturgické kodexy v raněnovověkých inventářích: případ Odry • Vladimír Maňas (str. 58)
Události
Velikonoční festival duchovní hudby 2017 • Lukáš Pavlica, Terezie Najdekrová, Miroslav Buc,
Michal Húska, Pavlína Němcová, Zuzana Dupalová (str. 61)
Ivančický kancionál – Písně duchovní evangelistské (1576) • Judita Matějová (str. 74)
Rozhovor
„Můj zájem o modernu souvisel s mladickým vzdorem a snahou proniknout do světa značně vzdáleného hudebnímu romantismu.“ Rozhovor s prof. Jiřím Drahošem • Anna Šerých (str. 76)
Recenze
Georg Wirsinger: Missa a 6 & Tulerunt Dominum meum • Lukáš M. Vytlačil (str. 82)
Jiří Sehnal: Adam Michna of Otradovice – Composer. Perspectives on seventeenth–century sacred music in Czech lands • Jana Perutková (str. 85)
CD Fata Morgana. Song by Pavel Haas D • Anna Šerých (str. 87)
Infoservis (str. 89)