Folklorní inspirace v díle Antonína Dvořáka Uměl český hudební skladatel zapsat tanec furiant?
STUDIE
opus musicum 5/2012
LUBOMÍR TYLLNER
Pražské jaro 2008 bylo zakončeno koncertem, v němž dominovala díla Antonína Dvořáka.
Na programu byl i pátý Slovanský tanec, který moderátorka televizního přenosu označila
jako „tanec s podtitulem skočná“. Znalci Dvořákova díla vědí, že Slovanské tance Antonína
Dvořáka žádné „podtituly“ neobdržely, označeny byly pouhými římskými číslicemi.1 Označování
názvy lidových tanců se ovšem stalo běžným, užívali je i znalci a popularizátoři díla
Antonína Dvořáka. Na počátku této tradice zřejmě stojí Václav Juda Novotný (1849–1922)
a jeho stati uveřejňované na pokračování v časopise Dalibor.2 Bylo by zajímavé sledovat další
osudy recepce tanečních názvů Dvořákových skladeb, avšak z hlediska hudebně-folkloristického
jsou zajímavější otázky: 1. Jaká je souvislost skladeb, které Dvořák sám označil názvy
tanců, s jejich folklorními záznamy, resp. do jaké míry je tato vazba reálná, nebo nahodilá?
2. Jaký je vztah Dvořákových skladeb k folklorním předlohám v případech, kdy tyto názvy
pocházejí od popularizátorů a vykladačů Dvořákova díla?
