Herbstova Musica moderna prattica v kontextu dobových diminučních technik
studie
opus musicum 5/2012
MARTIN CELHOFFER
Pojednání Musica moderna prattica (1642), jehož autorem je Johann Andreas Herbst (1588–
1666), představuje syntézu (ne-li synkrezi) dřívějších „diminučních“ traktátů, jakými byla
pojednání Praetoria, Bovicelliho, Rognoniho, či příkladů ze samotné dobové kompoziční
praxe. Jako takové dokládá rozvíjení diminučních technik a postupů a jejich adaptaci pro
výuku zpěvu v průběhu 17. století. Následující stať předkládá kritické zhodnocení tohoto
dnes méně známého a refl ektovaného pramene, jehož význam nespočívá ani tak v novátorství,
jako spíše v doložení významu a dalšího pokračování diminučních diskurzů v hudební
praxi 17. století.