Opus musicum 4/2010

Vážení a milí čtenáři,

novost je jedna z  nejstarších kategorií. Vlastně by se dalo říci, že touha
po novém je stejně stará jako všechny pokusy člověka něco vytvořit. Novost
je zároveň relativní kategorie. Říkáme-li, že je něco nové, automaticky také
vytváříme opozitní kategorii starého. To platí samozřejmě i  pro hudbu.
Nové přichází jako do značné míry utopická antiteze starého, aby později
buď došlo k syntéze obou, nebo se ukázalo, že nové není zase až tak nové,
jak jeho apologeti tvrdili nebo ve své nevědomosti tajně doufali. Novost je
také velmi krátkodobým jevem. Je-li nové překonáno, stává se z něj staré
a zapadne do řetězu vývoje jako jeho pouhý článek. Proto není nic zábavnějšího
než sledování historie pokusů o novou hudbu, která sice posunuje
okamžitý vývoj, ale velmi rychle zastarává. Vše radikálně nové je jednou
odsouzeno k  přesunu do  muzea myšlenek, na  kterých ovšem stojí naše
myšlení dnešní. Ať už se jedná o novou hudbu, Novou hudbu či avantgardy.
Výdobytky myšlení jejich reprezentantů dnes připomínají kabinet kuriozit,
se kterými je záhodno se seznámit v rámci vlastního studia, buď proto,
abychom jejich postupy náhodou neopakovali, nebo proto, abychom si
vytvořili vlastní mapu slepých uliček ve vývoji. Novost hudby tak z dobrých
důvodů přestala být na přelomu 60. a 70. let 20. století rozhodující kategorií,
která určuje hodnotu uměleckého díla. To, co přetrvává, nemusí být
nutně nové. Pokud vnímáme díla jako nadčasová, nemůže to být z důvodu
jejich okamžité dobové aktuálnosti. V tomto čísle Opus musicum přináší-
me několik pohledů na novou hudbu uplynulého století, která se pomalu,
ale jistě už stává součástí expozic muzejí a kamenných institucí. To platí
jak pro kompozice B. Martinů, V.  Kaprálové či P. Haase, tak překvapivě pro
relativně mladou interaktivní multimediální tvorbu Golana Levina, jehož
práce jsou zvěčněny (alespoň prozatím) v Ars Electronica Center v Linci.
Inspirativní čtení Vám přeje

Martin Flašar

OBSAH

Studie

Polní mše Bohuslava Martinů – poznámky k textové předloze a funkci díla • Lucie Berná (str. 6)

Vítězslava Kaprálová a její zhudebnění poezie Vítězslava Nezvala • Eva Tučková (str. 16)

Druhý smyčcový kvartet Pavla Haase – mezi Janáčkem a Ravelem • Martin Čurda (str. 29)

Interaktivní zvuková tvorba Golana Levina • Jiří Ulbrich (str. 47)

Události

Sir Charles Mackerras 1925-2010 • Jiří Zahrádka (str. 62)

Komponující klavírista Vlastimil Lejsek • Hana Adámková (str. 66)

Král Artuš – pohádková férie, nebo dekonstrukce národního mýtu? • Martin Flašar (str. 71)

Tropy – Figury – Refrény na Skleněné louce • Filip Johanek, Peter Marek (str. 74)

MusicOlomouc 2010 v kapli i v tělocvičně • Alice Kučerová (str. 77)

Janáčkiana 2010 ve světle glorifi kujícího jubilea • Karel Dichtl (str. 80)

Věc Cage – utajené souvislosti světových avantgard • Veronika Vejvodová (str. 83)

Debut symfonické tvorby Giacoma Catalda ve Zlíně • Karol Frydrych (str. 86)

Světla a stíny Káti Kabanové • Anna Šerých (str. 90)

Velikonoční festival - tradice a jistoty bez invence • Boris Klepal (str. 93)

Mozartovy děti v Brně • Jan Žemla (str. 97)

Umbria Jazz – festival pod italským nebem • Kristýna Ševčíková (str. 100)

Rozhovor

Bronius Kutavičius – průkopník litevského minimalismu • Vítězslav Mikeš (str. 103)

Recenze

Jiří Sehnal: Pavel Vejvanovský and the Kroměříž music collection • Vladimír Maňas (str. 111)

Jan Spisar - Ludmila Peřinová: Anglicko-český, česko-anglický
hudební slovník • Miloš Schnierer (str. 113)

SACD Klavierwerke um den Russischen Futurismus • Vítězslav Mikeš (str. 115)

CD Clarinet Factory: Out of Home • Martin Flašar (str. 117)

Infoservis (str. 119)