Opus musicum 1/2011
Vážení a milí čtenáři,
začíná nám další ročník (neboť redaktoři časopisů nepočítají svůj životní
cyklus na roky, ale na ročníky) a vše nové obvykle vyžaduje jistý optimismus.
V oblasti kultury, a nejen té hudební, mnoho důvodů k optimismu
nemáme. Jediná jistota, která nám zůstává, je ta, že kultura tu vždy byla
a bude, protože je do značné míry nezávislá na vnějších zdrojích. To, co
kulturu skutečně vyživuje, vychází zevnitř, z individuální či společenské
nutnosti, nikoliv z přerozdělování státních fi nancí. Na co by vnější fi nancování
vliv mít mohlo, je úroveň kultury. Známe kulturu lidovou, populární,
ale i vysokou. I když jsou dnes tyto kategorie poněkud mimo hru, měli bychom
si uvědomit, že tzv. vysoká kultura se mohla vyvinout jen v příznivých
ekonomických podmínkách. Nebýt osvícených panovníků (kteří ji sice
často používali jako prostředek reprezentace své politické moci, ale nechť),
šlechty, církevních fundací, ale i individuálního fi nančního zázemí skladatelů,
vysokou kulturu bychom tu dnes neměli. Vyžaduje totiž hluboké
vzdělání, určitý etický standard, koncentraci, vytrvalost a spoustu volného
času. Přemýšlím-li o těchto podmínkách, nenacházím je mezi možnostmi
a prioritami naší dnešní společnosti, nebo jen ojediněle. Nemluvě o sdílených
konsenzuálních kánonických hodnotách, které tvoří referenční rámec
vysoké kultury. Co z toho vyplývá pro nás? Odhlédneme-li od škemrání
o dotace či vykřikování na veřejných demonstracích, je to hýčkání a kultivace
hodnot, o kterých se domníváme, že mají nejvyšší aspirace a kladou
na člověka ty nejvyšší nároky. Snad jedině tak je možné roztáčet spirálu
vývoje kultury směrem nahoru, proti všeobecné tendenci. Pokusíme se, aby
Opus musicum i v tomto ročníku přispíval svým dílem k aktualizaci, prezervaci
a kultivaci našich společných hodnot.
Martin Flašar
OBSAH
Studie
Dětská opera Brundibár • Veronika Fousková (str. 6)
Minimal music a kreativní přístupy v hudební výchově • Gabriela Všetičková (str. 25)
Príspevok k novodobým dejinám slovenskej populárnej hudby • Oskar Lehotský (str. 40)
Události
Hudebněvědná kolokvia v Brně z pohledu česko-rakouských vztahů • Jiří Vysloužil (str. 53)
Lulu (S,s)chwarz versus panská pozitiva • Kristýna Celhofferová (str. 59)
Und es ward Licht aneb Haydnovo Stvoření na brněnském jevišti • Kateřina Hnátová (str. 64)
Janáčkovské hudební Druhotvary • Květoslava Horáčková (str. 68)
Rozhovor
Novákův stoletý klavírní Pan a jeho interpret Martin Vojtíšek • Ludmila Peřinová (str. 72)
Recenze
Christopher Hailey (ed.), Alban Berg and his World • Martin Flašar (str. 84)
Martin Horyna, Graduale ecclesiae Sancti Michaelis Opatoviensis Neo-Pragae.
Pars 18. • Vladimír Maňas (str. 86)
Dagmar Zelenková, Pedagogické aspekty interpretace barokní opery • Vítězslav Šlahař (str. 88)
Infoservis ( str. 90)
