Opus musicum 2-2022
„Neohlížej se dozadu, stojí tam temná minulost,“ varuje v jednom ze svých textů básník Pavel Zajíček a hned tak dodává, že temno se vplížilo i do naší přítomnosti. Má pravdu: všechny nevyřešené otázky čekají na svůj čas a obvykle se vynoří ve chvíli, kdy se to nejméně hodí. Minulost, kterou za sebou zanechal skladatel Jan Novák, rozhodně není temná. Horší je to s dluhem, který vůči němu má česká společnost. Nejde zdaleka jen o to, že by se jeho dílo mohlo častěji hrát. Mnohem horší jsou okolnosti, které vedly k tomu, že se z Nováka stal pro širší veřejnost prakticky neznámý autor. Komunistický režim uměl dohlížet i trestat s velmi důslednou rafinovaností a Novákovo rozhodnutí zůstat v emigraci bylo činem sebezáchovy. V zahraničí poznal, co znamená být opravdu neznámým umělcem na volné noze, navíc měl i smůlu. Ve znormalizovaném Československu se jeho dílo hrát nesmělo, ale kdyby zůstal se svou nepoddajnou povahou doma, dopadl by stejně: jen by už nemohl dělat vůbec nic. Dodnes se málo zdůrazňuje, jak byla normalizace z hlediska lidské i umělecké svobody hrozná: přinejmenším se postarala o celou jednu ztracenou generaci skladatelů. Své o tom ví i Marek Kopelent, jehož devadesáté narozeniny nevzbudily na konci dubna prakticky žádnou širší pozornost – a to měl ještě dost času a sil, aby se po listopadu 1989 vrátil do veřejného života. Ať už emigrant nebo disident: nehraný skladatel zkrátka z praktického hlediska přestává existovat. Nové číslo Opus musicum hledí intenzivně do nedávné minulosti, k jejím zapomínaným či neznámým temným stránkám. Zneužívání osobnosti Jana Husa a husitství v hudbě 50. let je zároveň dobrým úvodem k první části studie věnované sítím, které Státní bezpečnost splétala kolem Bohuslava Martinů. S tím úzce souvisí první díl osudů Jana Nováka v exilu, které zpracovala Eva Nachmilnerová. Z jeíj disertační práce částečně vychází i nová kniha Pavla Žůrka a Martina Flašara mapující korespondenci mezi Novákem a Martinů, jejíž recenzi Opus musicum rovněž přináší. Další z malých splátek nováčkovského dluhu je pamětní tabule skladatele. Byla odhalena 14. května v Brně-Kníničkách v parku U Lva poblíž brněnské přehrady za přítomnosti členů komponistovy rodiny a zástupců městské části. Jan Novák nedaleko odtud pobýval v letech 1954–1968 nejprve na své chatě a později ve vile na Hrázní ulici. Zde bylo místo, kde se cítil opravdu šťastný. Milé čtenářky, milí čtenáři, přeji vám pěkné chvíle s Opus musicum – tentokrát již naposled. S tímto číslem opouštím redakci časopisu, jejímž členem se stává Lukáš Pavlica. Boris Klepal, šéfredaktor
OBSAH
STUDIE
V záři rudého kalicha aneb Jan Hus a husitství v hudbě 50. let 20. století • VIKTOR VELEK • Studie věnuje zvláštní pozornost hudbě inspirované osobností Jana Želivského
Bohuslav Martinů „ve spárech“ československé Státní bezpečnosti (1. část) • GABRIELA COUFALOVÁ; VÍT ZOUHAR • Bílá místa v životě skladatele ve světle dokumentů československé Státní bezpečnosti
KOMPOZICE
Skladatel v emigraci I. Život Jana Nováka po jeho odchodu do zahraničí v letech 1968–1978 • EVA NACHMILNEROVÁ • První část biografického textu věnovaného přednímu českému skladateli 20. století
Napáječ a oscilátor u hudebních nástrojů. Jak fungují a jakou generují barvu • ONDŘEJ JIRÁSEK • Praktické řešení otázek nového třídění hudebních nástrojů
ROZHOVOR
Člověk je pro mě kompozičním nástrojem. Soňa Vetchá a její zvukové iluze • BORIS KLEPAL • Nadějná skladatelka na cestě k mezinárodní scéně i do mainstreamu
GALERIE – KNIHOVNA
Dagmar Filípková. Malířka nevšední barevné fantazie • ROBERT ŠKORPIL • Autorka obrazů na obálce čísla
Richard Kubla. Český Caruso v pramenech i pamětech • BORIS KLEPAL • Dvě publikace muzikologa Viktora Velka věnované slavnému tenoristovi minulosti
KRITIKA
Martin Flašar – Pavel Žůrek: Umělec nesmí nikdy ztratit odvahu. Jan Novák a Bohuslav Martinů ve světle korespondence (1947–1959) • IRENA VESELÁ • Publikace o Janu Novákovi napsaná v jeho duchu
Agnieszka Leszczyńska: Musicalia Collegii Braunsbergensis Societatis Jesu • VLADIMÍR MAŇAS • Katalog hudebních tisků ze sbírek univerzitní knihovny v Uppsale
Václav Kapsa (ed.). Joannes Possival (1664–1729): Litaniae lauretanae sub titulo Consolatrix afflictorum • EVA KŘIŽKOVÁ • Dosud jediná dochovaná hudebnina skladatele-jezuity Jana Pošívala
Sonia Rzepka: Tabulatura Organi ex Bilbiotheca Fraustadiensi ad Praesepe Christi • MAGDALENA DOSTÁLOVÁ • Varhaní tabulatura z knihovny kostela Kripplein Christive Wschowě
