Opus musicum 3/2015

Vážení a milí čtenáři,

je zajímavé objevovat, kolik odlesků má hudba, v jakých skupenstvích se
nachází a jakých proměn v průběhu času doznává. Studie Jany Perutkové
dokazuje, že moravská šlechta se identifi kovala s vídeňským panovnickým
dvorem zejména prostřednictvím provádění hudebně dramatických
děl na šlechtických sídlech – je tu tedy hudba jako známka sociální pří-
slušnosti, typ hudební produkce potvrzující společenský status. Studie
Jiřího Zahrádky přibližuje genezi Janáčkovy opery Věc Makropulos ve
světle bohaté korespondence. Sledujeme, jak odlišně na literární námět
nahlížel autor původní divadelní hry, hudební skladatel coby libretista,
překladatel libreta, jednotliví hudebníci při nastudování. Inspirace literární
tvorbou není cizí ani současnému hudebnímu skladateli Pavlu
Blatnému, jehož tvůrčí vývoj ve zkratce přináší studie Jindřišky Bártové.
Velikonoční festival duchovní hudby pro vás zrecenzovala Tatiana Škapcová,
Klusákovu novou operu Filoktétés v ostravském divadle navštívila
Karla Hofmannová. Na otázku, kolik si lze dnes vzít ze staré řecké mytologie
a nakolik se dnešní divák uvidí v nastaveném antickém zrcadle, dostaneme
zřejmě různé odpovědi. Festival soudobé hudby MusicOlomouc,
který pod novým vedením nabírá nový svěží dech, zhodnotila Martina
Pudelová. Hudbu necharakterizuje pouze bezchybně přepsaná partitura,
přesně dodržovaná tempa nebo učebnicemi harmonie kodifi kované
postupy, jak dokládá rozhovor s Ivou Bittovou. Tato originální umělkyně
a neúnavná experimentátorka se nám v rozhovoru svěřila, jak ji inspiruje
stará hudba a proč se ji rozhodla studovat. Iva Bittová je živoucím
důkazem toho, že k výpravám do neprobádaných oblastí stačí pouze odvaha
a invence. Přejeme všem našim čtenářům inspirativní léto plné odvahy
cestovat po krajinách vnějších i vnitřních.

Kateřina Hnátová

OBSAH

Studie

Nové skutečnosti k operám L’elezione d’Antioco in rè della Siria a Cleonice
e Demetrio uvedeným v Questenbergových Jaroměřicích v r. 1732.
K provozovací praxi na jaroměřické zámecké scéně
v 1. polovině 18. století - II. díl • Jana Perutková ( str. 6)

„Třeba věřit v lidstvo a velikost lásky!“ Několik kapitol o Janáčkově opeře
Věc Makropulos • Jiří Zahrádka (str. 19)

Pavel Blatný dříve a dnes • Jindřiška Bártová (str. 46)

Události

Velikonoční festival duchovní hudby 2015 • Tatiana Škapcová (str. 55)

Filoktétés – postmoderní, či antické drama?
Satira či vážné dilema o morálních postulátech? • Karla Hofmannová (str. 61)

Nový směr festivalu MusicOlomouc aneb Hudební avantgarda dorazila
do Olomouce • Martina Pudelová (str. 66)

Král David na harfu hrál • Andrea Husseiniová (str. 74)

Rozhovor
„Cvičení na housle a zpěv je pro mne silnou meditací.“
Rozhovor s Ivou Bittovou • Kateřina Hnátová (str. 76)

Recenze

Chorbuch Leonhard Lechner. Mein süße Freud auf Erden • Lukáš Vytlačil (str. 81)

Jiří Vysloužil: Dvě stě let české hudby na Moravě • Miloš Schnierer (str. 84)

Petr Macek: More boldly and resolutely for Czech music! „Social consciousness“
of Czech Music culture 1945-1969 in refl ection of the period
music journalism • Lubomír Spurný (str. 87)

Petr Daněk: Historické tisky vokální polyfonie, rané monodie, hudební teorie
a instrumentální hudby v českých zemích do roku 1630. Se soupisem tisků
z let 1488–1628 uložených v Čechách • Vladimír Maňas (str. 90)

Infoservis (str. 94)