Opus musicum 5/2015
Vážení a milí čtenáři,
v duchu barev podzimu vám přinášíme pestré čtení o hudebních dílech,
z nichž některá díky trpělivé práci hudebních historiků teprve objevujeme,
případně rekonstruujeme na základě dochovaných pramenů, jiná
potom zaznívají opakovaně a nejsou už pro posluchače žádnou novinkou.
Při rekonstrukci děl starších stylových období vyvstává problém, co
zachovat či vypustit, když dnešní posluchač již nezná dobové kontexty
– historické, politické, společenské. Nad uváděním barokních skladeb
v současnosti se zamýšlí hned dvě rozsáhlejší recenze – Olomoucké barokní
slavnosti nám přiblížila Gabriela Všetičková, novodobou premié-
ru Fuxovy opery Costanza e Fortezza zhodnotila Irena Veselá. Recenze
obsahují i polemiku s režijním uchopením hudebnědramatických děl.
Pohled recenzenta-muzikologa můžete porovnat s pohledem režiséra
a dirigenta Marko Ivanoviće, s nímž připravila inspirativní rozhovor
Patricie Částková. Ukazuje se, že barokní opera a operní díla tvůrců
20. a 21. století mají možná více společného, než by se mohlo na první
pohled zdát. Klasicko-romantický patos (často přehnaný) je fenoménem,
který k opeře po mnoho desetiletí neodmyslitelně patřil a charakterizoval
ji, dnes je ale možná právě tím, co potenciálního operního diváka odrazuje
od návštěvy divadla. Proto si při četbě předposledního letošního
čísla Opus musicum možná uvědomíte, jak velkou zodpovědnost na sebe
berou inscenátoři při tvorbě nových inscenací. Některé jejich nevšední
pokusy budou bezpochyby opakovaně terčem kritiky, ovšem jistě je lepší
variantou několik dobrých pokusů mezi horšími, než rutinérství a zcela
očekávatelné postupy bez jakékoliv osobní tvůrčí zainteresovanosti. Slovy
Marka Ivanoviće: „Ne, opera opravdu není mrtvá!“ A dokud žijí hudební
díla a probíhá jejich recepce, má tu své nezastupitelné místo i hudební
publicistika. Proto zůstaňte našimi čtenáři!
Kateřina Hnátová
OBSAH
Studie
Anagilda a Alessandro in Persia v Jaroměřicích. K provozovací praxi na jaroměřické zámecké scéně v 1. polovině 18. století – IV. díl • Jana Perutková (str. 6)
Zapomenutá perla? Recepce Dvořákovy Armidy v letech 1925–2012 • Veronika Vejvodová (str. 18)
Juliette Arányi. An admirable Mozart player • Anna Šerých (str. 36)
Háčkové harfy z pozůstalosti Marie Zunové-Skalské ve sbírce Českého muzea hudby • Daniela Kotašová (str. 50)
Události
Olomoucké barokní slavnosti 2015. Do třetice všeho dobréh a šestkrát jinak • Gabriela Všetičková (str. 72)
Brněnský varhanní festival 2015. Cesty varhan po stopách století • Judita Kučerová (str. 83)
Costanza e Fortezza L. P. 2015. „Korunovační“ opera holdující první republice • Irena Veselá (str. 89)
Ostravské dny nové hudby 2015 • Jonáš Kucharský (str. 97)
V rytmu charlestonu • Andrea Březinová (str. 104)
Rozhovor
„Ne, opera opravdu není mrtvá!“ Rozhovor s Marko Ivanovićem • Patricie Částková (str. 106)
Recenze
Nigel Simeone – John Tyrrell (eds.): Charles Mackerras • Jindřiška Bártová (str. 113)
Libuše Janáčková: Leoš Janáček a Lidové noviny • Jan Špaček (str. 116)
Infoservis (str. 118)