Opus musicum 6/2020
Proud, který všechno promění
Začátkem prosince přinesla média celého světa zprávu, že studio Warner Bros. uvede v roce 2021 všechny svoje novinky nejen v kinech, ale zároveň také na streamovací službě HBO Max. Revoluční rozhodnutí otřáslo filmovým světem, akcie provozovatelů kin v USA šly okamžitě dolů. Stream bude pravděpodobně vedle Covidu-19, koronaviru a lockdownu jedním z nejpoužívanějších slov roku 2020. Jakkoliv jsou tu streamovací služby již řadu let, ještě nikdy tak nevzrostla jejich důležitost a vliv. Není divu, že díky tomu ještě posílily dravé žánry quality TV a seriálů, které na streamech už dávno našly odpovídající prostředí. „Dívám se na Netflix“ lze říci i v té nejvybranější společnosti, aniž by se člověk vystavil útrpným pohledům.
K záplavě streamů všeho druhu se musela na jaře 2020 přidat ve velkém i vážná hudba, ačkoliv ani pro ni to nebyla novinka. Metropolitní opera či Digital Concert Hall Berlínských filharmoniků vysílají do celého světa už řadu let. Postupně se přidala řada jiných institucí, fungují specializované televizní kanály a vznikla síť OperaVision, kde lze sledovat záznamy operních představení dokonce zdarma. Otázkou ovšem zůstává, jak může v takovém prostředí obstát jakýkoliv druh vyjádření, který potřebuje dlouhý čas na to, aby vůbec vznikl. Vzpírá se prvoplánové zábavnosti a neumí rychle upoutat, zato ho lze na monitoru rychle vypnout a odejít jinam. Hudba tak přichází do konkurenčního prostředí, o kterém sice věděla, ale ještě nikdy se s ním nemusela tak bezprostředně potýkat. Jedná se přitom jen o předzvěst těžkých časů, které teprve přijdou.
Strašlivě se rozevřou nůžky mezi příspěvkovými a nezávislými institucemi, neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. Svůj náskok před ostatními orchestry ještě zdůrazní Česká filharmonie, která v Rudolfinu prozíravě vybudovala i moderní zázemí pro nahrávání a přenosy. Vypuknou nechutné zákulisní rvačky a tahanice o peníze, kterých ještě ubyde – ať už od veřejných institucí nebo soukromých sponzorů a dárců. Vzroste vliv pružných paralelních struktur jako ZUŠ Open či MenArt, které podporují mládež a poté k sobě vážou ty největší talenty. Časy se mění, ale šance posledních na vítězství nevzrůstá.
Následky „nemocného“ roku 2020 reflektují přinejmenším dva texty v tomto čísle Opus musicum. Jedním z nich je komentář věnovaný festivalu Janáček Brno, jehož letošní ročník byl kvůli nouzovému stavu nejdříve přidušen, a posléze úplně vyhnán do online prostředí. Rozhovor se skladatelem Ondřejem Kyasem je věnován jeho celovečerní opeře Druhé město, která měla mít světovou premiéru v prosinci. Studie se zabývají osudem jednoho libreta Pietra Metastasia, odrazem smrti Jana Palacha v díle Jana Hanuše a překlady operních libret. Nigel Simeone svým textem uzavřel beethovenovský cyklus, jako autor obálek příštího ročníku se představí Jiří Šigut. Milé čtenářky, milí čtenáři, přeji vám pěkné chvíle s Opus musicum. Boris Klepal, šéfredaktor
OBSAH
STUDIE
Petrův pláč: osudy jednoho tématu a dramaturgické strategie mezi vídeňskými oratorii a Metastasiovou La Passione • RAFFAELE MELLACE
Skryté Poselství Jana Hanuše a Kamila Bednáře • VÍT NOVOTNÝ • Palachovská tematika v zapomenutém a nedávno znovu uvedeném vokálním triptychu
Rinaldo Küfferle jako překladatel operních libret • ANNA STETSENKO • Libreta ruských oper a jejich překlady do italštiny
ZPRÁVY – UDÁLOSTI
Janáček Brno. Několik poznámek k minulosti i směřování festivalu • BORIS KLEPAL • O solidních základech pro příští rozvoj festivalu i obavách z jeho další budoucnosti
BEETHOVEN
Smetanovo kvarteto a jeho beethovenovský komplet • NIGEL SIMEONE • Zhodnocení cyklu nahrávek, který je jako celek poprvé k dispozici pro evropský trh
ROZHOVOR
Dostat se ke stavu bez předpojatosti. Rozhovor s Ondřejem Kyasem o jeho opeře Druhé město • BORIS KLEPAL • Outsiderství v umění i v životě, hledání jiných světů a odpovídajícího tvaru pro literární operu
GALERIE – KNIHOVNA
Jiří Šigut a jeho dlouhé okamžiky • ROBERT ŠKORPIL • Představuje se autor obálek pro příští ročník Opus musicum
KRITIKA
Česká lidová píseň. Historie. Analýza. Typologie • PETR CH. KALINA • Publikace Lubomíra Tyllnera a Zdeňka Vejvody, na kterou česká etnomuzikologická veřejnost dlouho čekala
Klavírní koncert, Za soumraku, Toman a lesní panna • JAN CHARYPAR • Záslužná nahrávka klavíristy Jana Bartoše, dirigenta Jakuba Hrůši a Symfonického orchestru Českého rozhlasu
INFOSERVIS
Vznik nového prostoru Vzlet • Nová zvuková krajina, Zvuk a prostředí • Paralely hudební a filmové řeči • Karel Burian. Kompletní nahrávky 1906–1913