Opus musicum 1/2012
Vážení a milí čtenáři,
máme tu nový kalendářní rok 2012 a s ním přichází čtyřiačtyřicátý ročník
Opus musicum. Na první pohled se mění především podoba obálek naší
hudební revue, černobílé grafi cké koncepce minulých let vystřídají barevné
malby výtvarníka Jana Merty. Všechny rubriky, tak jak jste na ně byli
zvyklí, ovšem zůstávají. Studie v prvním letošním čísle Opus musicum
jsou věnovány organologické problematice, čtyři autoři přinášejí poznatky
o klavíru, varhanách i dechových nástrojích. Rubriku událostí tvoří obvyklé
recenze divadelních představení, festivalů, konferencí. Nově budeme letos
prezentovat na našich stránkách Moravskou galerii v Brně. V každém čísle
naleznete konkrétní výtvarné dílo ze sbírek MG s komentářem kurátora.
Interdisciplinární přesahy nejsou v naší hudební revue ničím novým, zají-
mavý a inspirativní je pro nás prostor, v němž se hudba prolíná s výtvarným
uměním. Malby na obálkách letošního ročníku jsou toho důkazem.
Dále jsme pro vás připravili rozhovor s fenomenálním americkým pianistou
Garrickem Ohlssonem, a to při příležitosti jeho pobytu a koncertního
vystoupení v Brně v prosinci 2011. Návštěvy umělců jeho formátu nejsou
v Brně tak časté, o to více si ceníme exkluzivního rozhovoru, který nám
ochotně poskytl. Nabídka kvalitních knižních publikací byla tentokrát veliká,
nabízíme vám celkem čtyři zhodnocení. Tábor milovníků staré hudby
jistě potěší recenze habilitačního spisu Jany Perutkové o Františku Antoní-
nu Míčovi ve službách hraběte Questenberga a knihy Pavla Sýkory, který se
již mnoho let zabývá dílem Claudia Monteverdiho. Další dvě recenzované
publikace potěší zejména milovníky hudby 20. století – naši kolegové pro
vás zhodnotili publikaci o Karlu Husovi od Jiřího Vysloužila a o Miloslavu
Kabeláčovi od Zdeňka Nouzy. Jana Perutková zrecenzovala pozoruhodný
soubor sedmi CD nahrávek s názvem Hudba Prahy 18. století, kterýžto
projekt je spojen se jménem mladého pražského muzikologa Václava Kapsy.
První letošní Opus musicum tedy přináší čtení víc než dost a doufáme,
že vás zahřejí nejen barvy na obálce, ale i obsah. A že nám je v prvních
dvou mrazivých měsících roku 2012 zahřátí opravdu zapotřebí.
Kateřina Hnátová
OBSAH
Studie
Byl v Čechách Cristoforiho klavír? • Petr Koukal (str. 6)
Dudy v Srbsku. Terminologie, typologie, dějiny a funkce lidového hudebního nástroje. • Silvana Karafiátová (str. 13)
Obyčtovská želva a její varhany. Organologická sonda do hudební kultury malé venkovské
farnosti na Českomoravské vysočině od poloviny 18. století do současnosti. • Jiří Milota (str. 23)
Dechové nástroje bez mýtů a mystifi kací • Jan Kašpařík (str. 35)
Skupina Šesti v kontextu estetických teorií meziválečného umění • Jolana Flašarová (str. 47)
Události
Konference Simona Wiesenthala o holocaustu v hudbě • Jiří Vysloužil (str. 53)
Setkávání nové hudby plus počtrnácté • Peter Marek, Filip Johánek (str. 57)
Gogolovým nočním můrám se nevzpírá operní háv • Vladimír Čech (str. 61)
Mister Scrooge – osvícení skrze noční můru • Boris Klepal (str. 66)
Vězni špatného svědomí Z mrtvého domu • Boris Klepal (str. 70)
Vizuální forma jako odraz hudebního rytmu. Kresby Otto Gutfreunda • Petr Ingerle (str. 74)
Rozhovor
Přídavky si vždy velmi užívám. Rozhovor s Garrickem Ohlssonem • Kateřina Hnátová (str. 76)
Recenze
Jiří Vysloužil: Karel Husa. Skladatel mezi Evropou a Amerikou • Miloš Schnierer (str. 84)
Jana Perutková: František Antonín Míča ve službách hraběte Questenberga
a italská opera v Jaroměřicích • Stanislav Bohadlo (str. 86)
Pavel Sýkora: Claudio Monteverdi. Souboj Tankreda s Klorindou. • Miloš Štědroň (str. 89)
Zdeněk Nouza: Miloslav Kabeláč. Tvůrčí profi l skladatele. • Martin Flašar (str. 91)
CD Ediční řada Hudba Prahy 18. století • Jana Perutková (str. 93)
Infoservis (str. 101)