Opus musicum 3/2011
Vážení a milí čtenáři,
sedm ročníků časopisu znamená v případě Opus musicum dvaačtyřicet
jednotlivých čísel. Přesně anebo alespoň přibližně tolik jsem jich připravoval
ve funkci redaktora této hudební revue. Věřte, že je to pořádná porce
energie a času. Do redakce sídlící na Mečové ul. 5 v historickém centru
Brna jsem nastupoval na místo Svatavy Šenkové v průběhu roku 2004.
Na pozici starší redaktorky tehdy byla Jana Janulíková, která mě zasvětila
do specifi k provozu časopisu. Od té doby se v chodu časopisu změnilo snad
všechno. Dnes jsem v pozici služebně staršího redaktora já a mojí spolupracovnicí
je Kateřina Hnátová. Redakci tvoří dva redaktoři, jeden korektor
a administrátorka. Časopis také obnovil redakční radu, která se schází
dvakrát ročně. V současnosti je Opus musicum odborným recenzovaným
časopisem, který se ale nemusí obávat otevřít ani laik či hudební amatér
(myšleno v původním významu milovník hudby). Opus musicum vždy
existoval z nadšení a potřeby úzké komunity autorů komunikovat mezi
sebou a svými čtenáři. Věřím, že v tomto okamžiku jsem vyčerpal vše, co
jsem časopisu mohl a chtěl dát. Rozhodl jsem se tedy postoupit své místo
mladšímu kolegovi, který do jeho chodu a obsahu vnese své vlastní nápady,
étos a energii. Opus musicum bude i nadále odborným časopisem rozšířeným
o kritiku aktuálního dění, publikací a AV nosičů. Toto číslo se věnuje
aktuálním otázkám staré hudby (jakkoliv to může znít jako kontradikce),
zejména upozorňuji na – v pořadí již druhou – „operu“ A. Vivaldiho zrekonstruovanou
šéfem souboru Hofmusici Ondřejem Mackem a recenzi
komentovaného českého překladu dvou Saint-Lambertových traktátů o hře
na cembalo, jehož autorkou je Jana Franková. Opus musicum nedávno
oslavil čtyřicítku a zdá se být v dobré kondici. Přeji vám, abyste ho i nadále
vnímali jako svůj časopis, protože bez čtenářů ztrácejí texty i jejich autoři
smysl.
Martin Flašar
OBSAH
Studie
Slavnosti v Jaroměřicích a Holešově roku 1739 ve světle
šlechtické korespondence • Vladimír Maňas (str. 6)
L’Unione della Pace, e di Marte – Vivaldiho hold francouzskému králi • Ondřej Macek (str. 13)
Rezidence Řádu německých rytířů v Bruntále jako centrum zámecké hudební kultury
ve Slezsku na přelomu 18. a 19. století • Markéta Wiesnerová (str. 18)
Hrabě Johann Adam Questenberg (1678-1752) a jeho kontakty s italskou
hudební kulturou • Jana Perutková (str. 34)
Komponování ve třídách - I. díl • Jaromír Synek (str. 46)
Události
Několik slov o putování a hudbě Karla Husy • Jiří Vysloužil (str. 58)
K operní dramaturgii JAMU Brno z pohledu funkcí umělecké kritiky • Miloš Schnierer (str. 61)
Nové, objevné propojení vizuálního a zvukového • Jiří Valoch (str. 66)
Velikonoční festival duchovní hudby – často spíš společenská
než hudební událost • Boris Klepal (str. 73)
Turandot a mnoho scénických hádanek • Boris Klepal (str. 78)
Nebojte se, že vás soudobá hudba neosloví. MusicOlomouc 2011 • Alice Ondrejková (str. 81)
Rozhovor
La Dafne – stile antico e (un poco) moderno • Martin Flašar (str. 85)
Recenze
Václav Kapsa: Hudebníci hraběte Morzina. K dějinám šlechtických kapel
v Čechách v době baroka. • Jana Perutková (str. 89)
Pan de Saint-Lambert. Pravidla hry na cembalo
a Nové pojednání o doprovodu na cembalo, varhany a jiné nástroje. • Martin Flašar (str. 91)
CD Voříšek: Missa solemnis in B, Tomášek: Messa con Graduale et Off ertorio.
Musica Florea, 2010. • Irena Veselá (str. 92)
Infoservis (str. 94)
