Caldarova opera Amalasunta a operní provoz v Jaroměřicích nad Rokytnou
studie
opus musicum 3/2012
PETR SLOUKA
Hudební život na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou v první polovině 18. století je skutečným
fenoménem, který již po mnohá desetiletí poutá pozornost muzikologů, teatrologů,
historiků i kunsthistoriků. Jedním z posledních důležitých mezníků na poli jaroměřického
bádání byla bezesporu identifikace části hudební sbírky hraběte Jana Adama z Questenbergu
Janou Perutkovou, díky níž mohly být doplněny stěžejní práce Vladimíra Helferta Hudební
barok na českých zámcích. Jaroměřice za hraběte Jana Adama z Questenberku (†1752)
a Hudba na jaroměřickém zámku. František Míča 1696–1745. Obnovené intenzivní bádání
zaměřené na operní provoz zmíněné moravské lokality dopomohlo k nastudování novodobých
světových premiér serenaty Semele a opery Tito Vespasiano, ovvero La Clemenza di Tito
Johanna Adolfa Hasseho souborem Hof-Musici, přispělo ke vzniku značného množství studií
a především iniciovalo vznik obsáhlé publikace Jany Perutkové s názvem František Antonín
Míča ve službách hraběte Questenberga a italská opera v Jaroměřicích. Součástí zmiňovaného
výzkumu byl i vznik diplomové práce o Caldarově opeře Amalasunta. Volba zmíněného tématu
nebyla náhodná, neboť Amalasunta, podobně jako Caldarova opera L´Amor non hà legge,
byla v Jaroměřicích premiérována.