2/7 středotónové ladění v Le istitutioni harmoniche (1558) - pokus o hermeneutickou rekonstrukci
studie
opus musicum 3/2012
MARTIN CELHOFFER
U ladění 1. poloviny 16. století, která upřednostňují přirozenou tercii 5/4,1 je problémem
nepravidelná distribuce míry temperování jednotlivých intervalů. Tyto systémy pak obsahují
různě temperované intervaly (podobně jako nerovnoměrná barokní ladění). Tento aspekt
nepravidelnosti, různosti intervalů kritizoval Zarlino a proto se snažil nalézt takové ladění,
u kterého by míra temperovaní intervalů byla zachována a navíc byla i proporčně explicitní.2
To se zdá být hlavním důvodem pro objev Zarlinovy metody „temperování“ založené na frakci
syntonického komatu.3 Nicméně Zarlino netemperuje jednotlivé kvinty kruhu, nýbrž temperuje
všech osm jednotlivých stupňů quidonského gamutu.4