Opus musicum 4/2013
Vážení a milí čtenáři,
patrně jste se již dostali do situace, kdy zdánlivě poklidná rozprava s Va-
šimi přáteli a známými vyústila v prudké rozepře. Scénář těchto diskusí
bývá většinou podobný. V průběhu hovoru přijde řeč na vcelku běžné
téma, které však v sobě ukrývá, minimálně pro některé z přítomných,
jistou výbušnost. K jedné takové diskusi jsem se před několika týdny přichomýtl,
načež jsem zjistil, že pro okamžité zvýšení krevního tlaku diskutujících
nemusí být nutně řeč o závažných společenských problémech.
Někdy totiž úplně stačí, když se zmíníte o soudobé artifi ciální hudbě. Při
diskusi o této problematice se v našem případě vytvořily dvě názorové
skupiny: první vášnivě obhajovala současné skladatele a jejich kompoziční
práci, druhá jim pak ve všem důsledně oponovala. Absurdní však
na celé situaci bylo především to, že ani jedna ze skupin nepřinesla žádné
relevantní argumenty, kterými by své názory podpořila. Vše zůstalo
v rovině domněnek, spekulací a přesvědčení, která ovšem vůbec nebyla
přesvědčivá. Na základě této skutečnosti jsem si zpětně uvědomil, že
podobně je na tom s oblastí soudobé artifi ciální hudby vlastně i česká
muzikologie. Studie věnované kompozicím soudobých českých skladatelů
prakticky nevznikají, většina recenzí a kritik bývá na úrovni textů v koncertních
programech, jež jsou sice přínosné alespoň po informační stránce,
fundované zhodnocení skladeb v nich však nenajdete. I proto jsme
se v redakci rozhodli soustředit do čtvrtého čísla hudební revue Opus
musicum hned několik textů, které se z různých úhlů pohledu věnují problematice
soudobé hudby. V rubrice studií jsou to stati Michala Rataje,
Elišky Cílkové a Jiřího Lukeše, které poskytují vhled do kompoziční práce
současných skladatelů, v událostech pak hodnotí dva současné festivaly
orientované na novou hudbu Klára Mühlová a Jan Grossmann. Do jisté
míry do tohoto tématu zapadá i rozhovor se současným rektorem Masarykovy
univerzity Mikulášem Bekem, který pro Vás připravila Kateřina
Hnátová. Dozvíte se v něm totiž leccos o problémech současné hudby,
vědy i celé společnosti. Přeji Vám příjemné chvíle strávené s hudební revue
Opus musicum.
Jan Karafiát
OBSAH
Studie
Počítač jako živý instrumentální part. Geneze elektroakustické skladby
Spectral Shapes jako otevřeného kompozičního prostředí • Michal Rataj (str. 6)
Radioaktivní prostředí jako zdroj inspirace pro kompoziční tvorbu.
Vstupování nehudebních prvků do hudební struktury • Eliška Cílková (str. 17)
Mystika vůní. Multimediální projekt inspirovaný knihou Josefa Váchala • Jiří Lukeš (str. 34)
Pavel Křížkovský (1820–1885), zakladatel moravského cyrilismu • Eva Vičarová (str. 48)
Teoretická východiska a praktické aspekty Kirnbergerova ladění. Část I. • Martin Celhoffer (str. 60)
Události
Newyorská konference Music and the Moving Image, 31. 5.–2. 6. 2013 • Romana Klementová (str. 73)
Brněnský varhanní festival 2013. Skvosty mistrů varhanního umění • Hana Bartošová (str. 77)
Expozice nové hudby 2013 – hledající, objevující? • Klára Mühlová (str. 81)
Forfest jako prostor pro… • Jan Grossmann (str. 86)
Mezinárodní kolokvium Globální ohrožení umění jako kulturního fenoménu • Vojtěch Mojžíš (str. 92)
Neodolatelná Carmen - Marta Krásová od Jaroslava Balzara • Petra Medříková (str. 96)
Rozhovor
„Po muzikologii se mi stýská…“. Rozhovor s rektorem Masarykovy univerzity
Mikulášem Bekem. • Kateřina Hnátová (str. 98)
Recenze
Lubomír Spurný: Heinrich Schenker (1868–1935).
Kapitoly z hudební teorie a analýzy • Miloš Zapletal (str. 106)
Lucie Brázdová: Hudba a kardinál Dietrichstein 1599–1636 • Vladimír Maňas (str. 108)
CD: Zdeněk Fibich: Bouře • Miloš Zapletal (str. 114)
Infoservis (str. 118)