Opus musicum 2/2014

Vážení a milí čtenáři,

minulým číslem časopisu Opus musicum jsme vstoupili nejen do jeho nového
ročníku, ale také do Roku české hudby 2014, skloňovaného ve všech
pádech. Letopočty zakončené číslicí 4 se staly symbolem české hudby díky
početným výročím významných českých osobností a  událostí spjatých
s hudbou (ofi ciální internetové stránky tohoto projektu jich jmenují více
než osmdesát, k  těm nejkulatějším letos patří mj. 450. výročí narození
Kryštofa Haranta z  Polžic, 50. výročí úmrtí Jana Rychlíka, 330. výročí
narození Bohuslava Matěje Černohorského, 190. výročí narození a zároveň
130. výročí úmrtí Bedřicha Smetany, 100. výročí narození Jana Kapra,
110. výročí úmrtí Antonína Dvořáka, 100. výročí narození dirigenta
Rafaela Kubelíka, 160. výročí narození Leoše Janáčka, 55. výročí úmrtí
Bohuslava Martinů a  mnohá další). Historie tohoto programu sahá až
k oslavám prvních smetanovských výročí v roce 1924, postupem času se
koncept rozrostl od připomínek jubileí významných osobností k celkové
a široce pojaté refl exi české hudební kultury. Blížící se Rok české hudby
vyvolal dokonce v  roce 2012 potřebu vědeckého zhodnocení fenoménu
v  rámci konference Národní indentita/y v  české hudbě (Institut umění
– Divadelní ústav, Česká hudební rada). Ukázalo se totiž, že „téma ná-
rodní identity a způsob, jak je uchopována, stále vzbuzuje emoce“. Platí
to zejména o současné refl exi dobové estetické recepce české hudby, které
se v tomto čísle věnuje studie o Antonínu Sychrovi. K námětu kulturní
identity a tradice se vyslovují i některé z dalších studií: shakespearovské
slavnosti v Praze (které letos mimochodem slaví 150. výročí) jako nástroj
českého národního obrození či dobové spory o postavení folklóru v utvá-
ření národní hudby.
K letošnímu Roku české hudby se programově připojily (alespoň dílčím
způsobem) všechny významné domácí hudební festivaly i další hudební
instituce, jak se můžete blíže dočíst v  závěrečném Infoservisu. Přejeme
Vám mnoho přínosných kulturních zážitků, příjemné počtení a inspiraci
ve vlastním vnímání našeho kulturního dědictví.

Tereza Berdychová

OBSAH

Studie

„S Mozartem jděte k čertu!“ České kontakty Franja Ksavera Kuhače • Michaela Freemanová (str. 6)

Jak se stal Shakespeare „kmotrem“ české hudby • Jiří Kopecký (str. 18)

The cutting & cooking of Shakespeare.
K dramaturgii Brittenovy opery Sen noci svatojánské • Eva Mikulášková (str. 34)

Hudba jako umělecký obraz. K názorům Antonína Sychry,
estetika a teoretika socialistického realismu • Miloš Hons (str. 47)

Události

Maria di Rohan v Brně • Anna Šerých (str. 66)

Didone abbandonata v Redutě • Vladimír Maňas (str. 71)

Rusalka v karikujícím šklebu freudovského závoje • Vladimír Čech (str. 75)

Selský tanec. David II. Teniers a delft ská fajáns • Andrea Husseiniová (str. 80)

Rozhovor

Nejdůležitější je pravdivost. Rozhovor s dirigentem Tomášem Hanusem • Patricie Částková (str. 82)

Recenze

Tamara Levitz (ed.): Stravinsky and his World • Dagmar Petišková (str. 87)

Jan Tomíček: Varhanáři Predigerové • Tomáš Horák (str. 92)

Jiří Kopecký: Německá operní scéna v Olomouci 1770–1878 • Alena Burešová (str. 95)

Vladimír Kiseljov: Mysteria Richarda Wagnera v obrazech • Martin Flašar (str. 98)

CD: Ensemble Opera Diversa a Vít Spilka • Lenka Zlámalová (str. 100)

Infoservis (str. 102)