Opus musicum 1/2024
Poněkud pesimistický editorial posledního čísla minulého ročníku, který rok 2023 označil za rozpačitý, vznikal v době, kdy jsme nemohli tušit, že závěr roku bude tragický. Redakce Opus musicum vyjadřuje nejhlubší soustrast pozůstalým po obětech útoku na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Tento čin, který ukončil život i ředitelce tamního Ústavu Hudební vědy Lenky Hlávkové, odsuzujeme a jsme přesvědčeni, že ve vyspělé společnosti nemá místo. Věříme, že rok 2024 bude lepší než ten nedávno skončený, například i proto, že po deseti letech opět přichází Rok české hudby, tentokrát s dvoustým výročím narození Bedřicha Smetany. V celém letošním ročníku se budeme snažit přinášet texty týkající se jubilujících osobností, institucí a děl. Bedřich Smetana je v prvním čísle zastoupen dvěma texty. První z pera Terezy Opálkové a Petra Mečkovského reflektuje premiéru a první reprízu opery Dalibor v Národním divadle Brno a tuto událost zasazuje do kontextu letošního Roku české hudby. Druhý smetanovský text napsal Vlastimil Tichý a jedná se o recenzi prvního svazku skladatelových deníků (1840–1847). Dalšího jubilujícího skladatele, nám v Brně nejbližšího Leoše Janáčka, bude v rubrice Galerie-knihovna v letošním ročníku připomínat seriál ukázek ze studie Co mi Janáček dal, kterou napsal jeho nejvěrnější žák Osvald Chlubna, a rubrika Kompozice se zabývá otázkou, jak souvisejí Janáčkovy skladby o lásce s jeho skutečnými milostnými zážitky. V brněnském tvůrčím prostředí zůstaneme i v prvním a posledním textu čísla. Vendula Galdová ve své studii přibližuje pozdní tvůrčí období Václava Kaprála (zejména jeho Baladu pro violoncello a klavír) a Rebecca Grosschmidtová recenzovala nejnovější CD z koncertů Jana Nováka. Druhá studie, kterou pro nás napsal Jan Borek, pak čtenáře seznámí s revivalem progresivního symfonického rocku na švédský způsob a rozhovor Lukáše Pavlici s Kateřinou Maňákovou přináší mnoho zajímavostí ze světa starší hudby. Závěrem mi dovolte oznámit, že byla dokončena dlouholetá snaha a kompletní archiv Opus musicum je k dispozici v Digitální knihovně Moravské zemské knihovny. Za přípravu materiálů patří veliký dík bývalému šéfredaktorovi Borisi Klepalovi. Do nového roku vám přeji, ať je klidnější než ten minulý, mnoho silných hudebních zážitků zejména z české hudby a zajímavé a poučné čtení na našich stránkách!
Martin Pašek, redaktor
STUDIE
Pozdní tvůrčí období Václava Kaprála • VENDULA GALDOVÁ • Kaprálovo dílo po roce 1939 se zaměřením na Baladu pro violoncello a klavír
Revival symfonického progresivního rocku 90. let a album Hybris skupiny Änglagård • JAN BOREK • Příspěvek k problematice skandinávského progresivního rocku v poslední dekádě 20. století
KOMPOZICE
Janáčkovy skladby o lásce do roku 1917 ve vztahu k jeho osobnímu životu. Leoše Janáčka milostný deník • MARTIN PAŠEK • Janáčkovy kompozice ovlivněné ženami před Kamilou Stösslovou
GALERIE – KNIHOVNA
Osvald Chlubna: Co mi Janáček dal I. • MARTIN PAŠEK • Dosud neznámé teoretické dílo významného brněnského skladatele
ROZHOVOR
„Když už máš hrát poučeně, musíš k tomu také poučeně přijít“ – s Kateřinou Maňákovou o studiu, continuu, vihuelových intabulacích a workoholismu • LUKÁŠ PAVLICA • O zahraničních zkušenostech a nových trendech ve staré hudbě
ZPRÁVY – UDÁLOSTI
Premiéra opery Dalibor Bedřicha Smetany v kontextu oslav Roku české hudby a projektu Smetana200 • TEREZA OPÁLKOVÁ, PETR MEČKOVSKÝ • Smetanovo jubileum v širších souvislostech a dvojrecenze představení
KRITIKA
Olga Mojžíšová, Tomáš Bernhardt (eds.): Bedřich Smetana: Deníky = Diaries I, (1840–1847). • VLASTIMIL TICHÝ • První část kritické edice deníků zakladatele české moderní hudby
Jan Novák: Concentus Biiugis, Choreae Vernales, Koncert pro dva klavíry a orchestr • REBECCA GROSSCHMIDTOVÁ • Jan Novák interpretovaný svými dcerami a Symfonickým
orchestrem Českého rozhlasu
