Opus musicum 6/2024
Rok se s rokem sešel a 2025 již pomalu klepe na dveře – ve znamení posledních dozvuků oslav Janáčkova jubilea a Roku české hudby vám přinášíme poslední letošní číslo, které otevírá studie České a moravské poutnické písně Františka Malého. Studie autorského dua Markéta Herzánová Vlková a Martina Dvořáková zjišťuje, co hledají hudebníci v digitální
knihovně. Toto bádání je prezentováno na výsledcích průzkumu v Moravské zemské knihovně. V rubrice Kompozice je Petrem Mečkovským dokončen analytický seriál o skladbách vzniklých pro letošní temné hodinky Velikonočního festivalu duchovní hudby a závěrečného dílu se dočkal rovněž cyklus Martina Paška Co mi Janáček dal přibližující
kompoziční poznámky Osvalda Chlubny. Popovídali jsme si s britským muzikologem, publicistou, pedagogem a popularizátorem Janáčkova díla Nigelem Simeonem, který byl mj. na letošním ročníku festivalu Janáček Brno právem oceněn Pamětní medailí Leoše Janáčka! Rubrika Zprávy-Události opět „nabobtnala“ – kromě dokončení článku o festivalu Forfest se můžete těšit na shrnutí nebývale úspěšného ročníku Expozice nové hudby. Číslo uzavírají recenze, například knihy Osud a Výlety páně Broučkovy od Jiřího Zahrádky z pera právě Nigela Simeona (přel. Jiří Čevela). Přejeme Vám příjemně strávené chvíle s letošním posledním
číslem, poklidné vánoční svátky a šťastný start roku 2025!
Lukáš Pavlica, redaktor
Blog: články, tipy, playlisty
Smetana v jednom ohni
Je listopadový podvečer a já stojím ve foyer pražského Divadla Hybernia. Tento podvečer a večer je trochu jiný, než na které jsou prostory divadla možná navyklé. V prostorách, kde se nachází i bar, se začínají shromažďovat davy v černém, ženy i muži s dlouhými vlasy, často v mikinách s nápisy, které by „nemetalový“ posluchač stěží identifikoval. Tento večer se neuskuteční činoherní program ani koncert jedné z českých pop stars, ale unikátní spojení dvou (zdánlivě) odlišných světů – klasické hudby a metalu. Ke stolku ke mně přistoupí dvě ženy, které, jak posléze zjišťuji, své vstupenky získaly od známé, která nemohla přijít. S překvapeným výrazem na okolní společnost se mě jedna z nich s mírnou nadsázkou zeptá: „Nevíte, co to vlastně bude? A nepoteče krev?“
Osvald Chlubna: Co mi Janáček dal VI.
V minulých dílech našeho seriálu jsme se zaměřovali na tvorbu a použití melodických a harmonických
řad různými skladateli 20. století. V dnešním závěrečném díle zůstaneme ještě ve čtvrté části Chlubnovy studie. Pátá, která se věnuje zvukům a strukturám, je příliš komplikovaná a vydala by na samostatný seriál.
České a moravské poutnické písně
Písně vážící se ke konkrétním posvátným poutním místům, ať už mariánským, svatojánským či jiným, představují velmi cenný segment naší hymnodické tvorby. Hlavním písemným zdrojem poutnických písní jsou tištěné i rukopisné poutní zpěvníky a kramářské tisky.
Co hledají hudebníci v digitální knihovně? Výsledky průzkumu v Moravské zemské knihovně
Notové záznamy hudebních skladeb jsou podstatnou součástí knihovních sbírek a řada z nich se uživatelům postupně zpřístupňuje v digitální podobě. V digitálních knihovnách však zatím není možné notaci automaticky rozpoznat ani v ní vyhledávat. Změnu má přinést projekt NAKI III OmniOMR – rozpoznávání, učení, digitální́ knihovny,2 na němž od března 2023 spolupracuje Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy a Moravská zemská knihovna v Brně (dále MZK).
„Čert ví, co s tím Nejedlým počít!“ (2. část)
Nejedlého životní jubilea vyvolávala vznik děl nejen adoračně pojatých, ale i těch satiricky laděných. K druhé skupině patří karikatury Zdeňka Gutha a Františka Muziky, jde o reakci na 50. narozeniny (1928), pak dvě karikatury Adolfa Hoffmeistera z let 1938 (60. narozeniny) a 1953 (75. narozeniny) a také básnička Antonína Srby k 60. narozeninám (1938) . Vyskytly se situace, kdy karikovaný a karikaturista vytvářeli stejné dílo – příkladem je kniha F. X. Šalda z roku 1937: text napsal Nejedlý a Hoffmeister přispěl řadou karikatur.
Štetl fest 1. 9.
Jednou z akcí, která se v rámci Štetl festu odehrála, byla také, během víkendu několikrát opakovaná, komentovaná procházka Brnem po jedenácti místech, která jsou spjata se životem bratrů Huga a Pavla Haasových, zejména pak druhého jmenovaného. Průvodního slova se ujal kurátor sbírky hudby 20. století Moravského zemského muzea Ondřej Pivoda.
Opus musicum – hudební revue, která vychází v Brně od roku 1969
Opus musicum si už déle než půl století zachovává profil kvalitního odborného periodika, které cílí na náročné čtenáře a příznivce o kulturu.
Cíle a ambice Opus musicum vždy sahaly za hranice výlučně hudebního časopisu, důraz je kladen na mezioborovost a exkurze za hranice tzv. vážné hudby.
Kařdoročně se můžete těšit na čtyři vydání s exkluzivním hudebním obsahem:
- Recenzované vědecké studie
- Komentáře, rozhovory a kritiky věnované mimořádným hudebním událostem
- Důvěryhodné a spolehlivé informace
- Unikátní podklady k vědecké práci
OM čtu pravidelně a díky němu si tak dostatečně zvyšuji svůj intelektuální příkon. Vždy se dozvím to nejdůležitější ze světa klasické hudby. S profesionálním a odborným výkladem.
Gustav Mahler Jr. | Skladatel a teoretik
Opus musicum podporují
Opus musicum podporují
