Opus musicum 2/2017
Vážení a milí čtenáři,
ve čtvrtém čísle loňského ročníku jsme Vás informovali o konferenci „Potřebnost
a aktuální stav umělecké kritiky v médiích“, jejímž cílem bylo vyvolat odbornou
i veřejnou diskusi o smyslu, poslání a současném stavu umělecké kritiky.
Hudební (a umělecká) kritika má za sebou bohatou historii, ačkoli zajisté prošla
(nebo prochází) i krizovým obdobím, kdy jsou kladeny otázky o jejím smyslu
a dalším vývoji. Snaha zaujímat hodnotící stanoviska, refl ektovat hudební
a umělecké zjevy či děje s úmyslem formovat vkus široké veřejnosti podléhá
často dobovému společenskému i kulturnímu pozadí a výsledek může být velice
neobjektivní. Objektivně však vždy odráží dobové normy, kterými je kritizovaný
předmět poměřován. Připomeňme slavné boje o Antonína Dvořáka či hudební
kritiku jako nástroj ideologického působení hudební publicistiky na širokou
veřejnost ve jménu určitého politického režimu. Počátky české hudební kritiky
měly vynikající vzory v kritice literární (F. X. Šalda) a jako takové se v některých
případech stávaly nejen formou informační, ale též dílem uměleckým,
literárním. O počátcích hudební kritiky v brněnském tisku se můžete dočíst
v jedné z aktuálních studií. Ostatně bohatou hudebněkritickou historii má
i Opus musicum. Jaké místo v něm zaujímá umělecká kritika dnes? Posuďte
sami. Přeji Vám za redakci příjemné počtení.
Tereza Žůrková
OBSAH
Studie Polyfonie, nebo monodie? Gesualdovo řešení principu meraviglia • Pavel Sýkora (str. 6)
Vliv nazarénského umění na recepci Straussova Karnevalu v Římě • Markéta Štědronská (str. 16)
Zenovij Lysko, ukrajinský žák Josefa Suka • Petr Kalina (str. 25)
Kapitola z počátků hudební kritiky v brněnském tisku • Jindřiška Bártová (str. 42)
Události
Mezinárodní konference Phasma Dionysiacum Pragense • Jana Franková (str. 53)
Francie a české země v 17. a 18. století – vzájemné vazby a ovlivnění v hudebním životě.
Seminář ve Francouzském kulturním institutu v Praze • Petr Slouka (str. 58)
Joska Skalník: 11. Pražské jazzové dny, Lucerna, 10. – 12. dubna 1982 • Marta Sylvestrová (str. 62)
Rozhovor
„Mluvit o hudbě je stejný nesmysl jako tančit o architektuře.“
Rozhovor se členy Dvořákova klavírního kvarteta • Anna Šerých (str. 64)
Recenze
Jana Perutková: Der glorreiche Nahmen Adami. Johann Adam Graf von Questenberg
(1678–1752) als Förderer der italienischen Oper in Mähren • Jiří Sehnal (str. 74)
Rainer Theobald: Die Opern-Stagioni der Brüder Mingott i. 1730–1766. Ein neues Verzeichnis der Spielorte und Produktionen; Chronologie aus Quellen zur Verbreitung und Rezeption der venezianischen Oper nördlich der Alpen • Jana Perutková (str. 76)
Alison J. Dunlop: The Life and Works of Gott lieb Muff at (1690–1770) • Michaela Macháčková, Jana Perutková (str. 79)
Fotoalbum Ludevíta Procházky z let 1862–1888 • Hanuš Jordan (str. 81)
Jindřiška Bártová – Květoslava Horáčková: Divadlo vytvořené hudbou.
Janáčkovské inscenace režiséra Václava Věžníka • Jiří Zahrádka (str. 85)
Tereza Žůrková – Viktor Hruška: Josef Šediva (1853–1915) a jeho sbírka hudebních
nástrojů v Národním muzeu – Českém muzeu hudby • Stanislav Tesař (str. 87)
CD Duo Arioso: Invisible Borders D • Miloš Štědroň (str. 90)
Infoservis (str. 92)