Opus musicum 2/2018
Vážení a milí čtenáři,
velikonoční období již pominulo, my se k němu však ještě vrátíme v ná-
sledujícím čísle, kdy vám přineseme recenzi brněnského Velikonočního
festivalu duchovní hudby. A co vás čeká s aktuálním číslem, které právě
držíte v ruce? Vracíme se v něm k několika tématům, které jsme předestřeli
již v loňském ročníku. Najdete zde například recenzi opery o životě Bo-
ženy Němcové, jejíž libreto vzniklo na základě spisovatelčiny dochované
korespondence. Toto dílo jsme představili v minulém roce prostřednictvím
rozhovoru s autorkou jeho hudby, Lenkou Notou. Druhý „návrat“ představuje
jedna ze studií, která se věnuje tematice folkloru v české jazzové
a tzv. vážné hudbě. Doplňuje tak předchozí dvě studie (Tomáš Koutný,
Folklorní inspirace v raném tvůrčím období Otmara Máchy, 1/2017; kol.
aut., Folklorní inspirace v tvorbě českého tradicionalisty, modernisty a jazzmana,
4/2017), které vznikly v rámci kolektivního vědeckého projektu Univerzity
Palackého v Olomouci. Letošního ze všech stran skloňovaného státního
výročí 1918/2018 se letmo dotkne další ze studií, připomínající velice
zajímavou osobnost Čeňka Strouhala a její dopad na současnou hudební
akustiku. O tom, že výraznou osobností nemusí být jen postava historická,
vypovídá aktuální rozhovor s houslařem Janem Baptistou Špidlenem
– nehovoří však jen o době současné, vrací se též k minulosti, a všechny
jmenované příspěvky tak cosi spojuje. Jako by se neustále, byť třeba i nená-
padně dotýkaly tématu původu, kořenů, ať již v nejobecnější rovinně spole-
čenské, či v té nejsubjektivnější rovině osobní. Ostatně v dnešní uspěchané
době je téma kořenů jako symboliky pevného ukotvení značně aktuální
– v nedávné době tento motiv úspěšně použil jako vyústění celého filmu
a v podobě jakéhosi rozhřešení hlavního hrdiny Paolo Sorrentino (Velká
nádhera, 2013). Křesťanská misionářka v Africe v něm přijíždí navštívit
Řím a s moudrostí ženy více než stoleté odpovídá na otázku, proč jí ve svém
misijním působišti jen kořínky rostlin, s úsměvem: „Protože kořeny jsou dů-
ležité!“. Takto vytržena z kontextu vyznívá její odpověď zdánlivě komicky,
v konfrontaci s filmovým příběhem však ztrácí veškerou banalitu.
Přeji Vám příjemné počtení!
Tereza Žůrková
OBSAH
STUDIE
Význam Dobroslava Orla pro formování Společnosti pro
hudební výchovu ve světle pramenů z jeho pozůstalosti
• Kateřina Andršová (str. 6)
Sto čtyřicet let zvláštního vyluzování tónů
Připomínka klíčové práce Čeňka Strouhala a její dopady
na dnešní akustiku a organologii • Viktor Hruška (str. 19)
Folklorní inspirace v hudbě Emila Viklického: spolupráce
s Jiřím Pavlicou a Zuzanou Lapčíkovou v 90. letech • Aneta Vondráčková (str. 27)
UDÁLOSTI
Caldarova Maddalena se opět kála u nohou Kristových
• Petr Slouka (str. 40)
„Jsem kněžna bláznů.“ Komorní opera o Boženě
Němcové • Kateřina Hnátová (str. 46)
Originální dopisy Bohuslava Martinů putovaly do Poličky • Monika Holá (str. 2)
MORAVSKÁ GALERIE
Jiří Rathouský: Starci na chmelu • Marta Sylvestrová (str. 56)
ROZHOVOR
„Otec byl rád, že mohl své znalosti někomu předat,
a já jsem rád, že jsem je mohl přijmout.“
Rozhovor s Janem Baptistou Špidlenem • Tereza Žůrková (str. 58)
RECENZE
Jaroslav Šeda: Viktor Kalabis • Anna Šerých (str. 68)
Josef Ruszelák: Život je za dveřmi. Obrazy * lidé *
vzpomínky * události • Jindřiška Bártová (str. 70)
INFOSERVIS (str. 72)