Opus musicum 2/2021
„Nejsem politický skladatel, jen občas píšu o politických záležitostech,“ říkal o sobě Louis Andriessen, který zemřel 1. července 2021. Bylo mu 82 let a smrt v jeho případě především ukončila utrpení způsobené dlouhou nemocí. Andriessenova hudba se systémově dotýkala komplikovanosti současného světa, i když zrovna nehovořila o politice. Muzikoložka Tereza Havelková postavila na jeho operách Rosa, A Horse Drama a Writing to Vermeer svou nedávno vydanou knihu Opera as Hypermedium. V tomto čísle Opus musicum jí shodou okolností věnujeme recenzi: nechtě jsme se tak trefili do jednoho z nejsmutnějších způsobů, jak být
aktuální. Andriessen byl obrazoborec, symfonický orchestr považoval za tyranskou hierarchii, dovedl s ním ale skvěle zacházet. Vytvářel nezvyklá obsazení, jejichž volbu nepovažoval za abstraktní rozhodnutí: byla to pro něj forma proklamace, v níž se skrývaly posluchačské zkušenosti, finanční možnosti i sociální status. Kombinace trombonů, elektrické kytary a baskytary v jeho erbovní kompozici De Staat zní dodnes s prudkou naléhavostí a inspirativní silou. Aby smutných zpráv nebylo málo: pouhých pět dní před Andriessenem opustil náš svět utopický vizionář, skladatel a vynikající klavírista Frederic Rzewski. Dožil se 83 let, ještě před dvěma roky hrál vlastní skladby na Ostravských dnech nové hudby. V tomto čísle Opus musicum se dirigent a muzikolog Patrik Červák věnuje komorní tvorbě Francise Poulenca z hlediska tónorodové ambivalence. Jeho práce kombinuje teoretický pohled s přístupem hudebního praktika. Muzikoložka Andrea Zedler se věnuje svazku dvanácti kantát Antonia Caldary, které vznikly pro kurprince Friedricha Augusta. Z pozice literární vědy nahlíží na hudbu a její intermediální přesahy Radomil Novák. U prvních dvou studií je poznámkový aparát vložen až na konec textu, při standardním umístění na okrajích by se nepřehledně prolínal s popisky bohatého obrazového doprovodu. Průvodce specifickým žánrem jazzové mše uzavírá jeho druhá část. Jan Dalecký se podrobně probírá historií a skládá přitom hold Jaromíru Hniličkovi a jeho Jazz Mass. Bilanční rozhovor s hudebním manažerem Davidem Dittrichem připomíná pětadvacetiletou historii festivalu Concentus Moraviae. Rubrika Galerie – Knihovna představuje aktuální publikaci věnovanou posmrtné repatriaci Vítězslavy Kaprálové a připomíná také katalog jejího díla, který vyšel minulý rok. Projekt Harafica Symphonic hodnotí Lubomír Tyllner a zdůrazňuje především janáčkovské a bartókovské aspekty nahrávky. Boris Klepal se zamýšlí nad publikací Terezy Havelkové Opera as Hypermedium, která uvádí operu do širších mediálních i významových souvislostí. Marcel Černý hodnotí třetí část biografické série Viktora Velka nazvané Hudební umělci mezi Ostravou a Vídní. Milé čtenářky, milí čtenáři, přeji vám pěkné chvíle s Opus musicum. Boris Klepal, šéfredaktor
OBSAH
STUDIE
Tónorodová ambivalence v klavírní a komorní instrumentální tvorbě Francise Poulenca • PATRIK ČERVÁK • Analytický pohled na jeden z charakteristických fenoménů Poulencovy kompoziční techniky
„Il debol tributo delle annesse cantate“. Kantátové kompozice Antonia Caldary pro kurprince Friedricha Augusta (1719) • ANDREA ZEDLER • Doposud nedatovaný svazek dvanácti Caldarových kantát
Hudba v literatuře: intermediální modus vivendi • RADOMIL NOVÁK • Působení hudby v literatuře pohledem literární vědy
ZPRÁVY – UDÁLOSTI
Jazzová mše a její cesta dějinami II • JAN DALECKÝ • Důkladná sonda do specifického žánru se zvláštním zřetelem ke kompozici Missa Jazz Jaromíra Hniličky
ROZHOVOR
Concentus Moraviae. Nesmí to být hezké, musí to být super • BORIS KLEPAL • Čtvrtstoletí festivalu mezi Vysočinou a jižní Moravou
GALERIE – KNIHOVNA
Návrat Vítězslavy Kaprálové do vlasti • ROBERT ŠKORPIL • Publikace věnovaná posmrtné repatriaci skladatelky a tematický katalog jejího díla
KRITIKA
Harafica Symphonic • LUBOMÍR TYLLNER • Fusion folkloru a symfonické hudby s výrazným podílem Leoše Janáčka a Bély Bartóka
Tereza Havelková: Opera as Hypermedium: Meaning-Making, Immediacy, and the Politics of Perception • BORIS KLEPAL • Opera v kontextu současných médií i současného světa
Viktor Velek: Hudební umělci mezi Ostravou a Vídní 3. Lída Mašková-Kublová, Eva Hadrabová-Nedbalová • MARCEL ČERNÝ • Umělecké biografie dvou sopranistek
