Opus musicum 3/2016
Vážení a milí čtenáři,
v roce 1998 se v Plzni konal již 18. ročník tradičního sympozia k problematice 19. století ‒ tehdy s podtitulem Salony v české kultuře 19. století. Hudební salon a salonní hudbu si jako téma zvolili pražští muzikologové Marta Ottlová a Milan Pospíšil, kteří se 19. století věnují už mnoho let. Jejich výzkumy cituje Barbora Kubečková ve své studii Václav Jan Tomášek v pražské společnosti, kterou přinášíme v tomto čísle Opus musicum. Dočtete se, jak pražská aristokracie a měšťanská společnost podporovala umělce. Z dnešního pohledu je s podivem, jak velký podíl hudebních produkcí se soustřeďoval do soukromých domácích salonů. O to vzácnější jsou doklady, které k této svébytné kapitole hudebních dějin muzikologové nalézají a následně interpretují. Reference o veřejných hudebních produkcích jsou v dobovém denním tisku mnohem snáze dohledatelné než zprávy o privátních salonních aktivitách, přesto díky dochované korespondenci, autobiografi ím a dalším pramenům máme jisté povědomí o muzicírování v soukromých domech. Bezprostřední silný hudební prožitek, blízkost účinkujících umělců, živá diskuse po produkci ‒ to jsou devizy, které velký koncertní sál nemůže nabídnout. Možná proto se nyní v 21. století znovu objevují snahy vzkřísit onu blízkost, jak se můžete dočíst v rozhovoru s mladým klavíristou Janem Vojtkem, který opakovaně vystoupil na koncertech v impozantním a zároveň intimním prostředí brněnské vily Tugendhat. Pokud se chcete stát příznivci domácích koncertů, vězte, že nemusí zůstat jen u přání. Najděte si webové stránky domacikoncerty.cz a zaregistrujte se, ať už jako účinkující, posluchač či pořadatel akce. Organizátoři udělají vše pro to, aby propojili ty, kteří se chtějí setkat skutečně, nikoli jen virtuálně. Možná právě nastává doba, kdy se z našich obývacích pokojů vytratí počítače a televize a vrátí se tam klavír, housle nebo violoncello. Buďte u toho!
Kateřina Hnátová
OBSAH
Studie
Olomoucká „kompanie trestanců“ v Krakově aneb Olomoucký divadelní podnikatel Friedrich Blum v Haliči • Jiří Kopecký (str. 6)
Václav Jan Tomášek v pražské společnosti • Barbora Kubečková (str. 26)
Pro koho skládal Zdeněk Fibich Nálady, dojmy a upomínky? • Jiří Kopecký (str. 37)
Smetanovská scénografi e Františka Kysely z roku 1924 • Kateřina Viktorová (str. 51)
Události
Vzpomínka na hudebního skladatele Františka Gregora Emmerta • Jindřiška Bártová, Martin Opršál (str. 66)
Cesta za hranice prostoru a času: Gilgameš, Aeneas a Didó • Martin Flašar (str. 74)
Hudebníci v biskvitu • Andrea Husseiniová (str. 80)
Rozhovor
„Nejde jen o hudbu samotnou, záleží i na osobnosti a charakteru interpreta.“
Rozhovor s klavíristou Janem Vojtkem • Kateřina Hnátová (str. 82)
Recenze
Michaela Freemanová: Fratrum misericordiae artis musicae collectiones in Bohemia et Moravia reservatae • Lukáš M. Vytlačil (str. 88)
Infoservis (str. 91)