Opus musicum 3/2024
Na začátku července jsme si připomněli 170 let od narození Leoše Janáčka. Oslavám tohoto jubilea se budeme věnovat v příštím čísle. Ale ani v tom současném na Janáčka nezapomínáme. Hned úvodní studie Tomáše Prokůpka představuje nejznámější zvířecí operní hrdinku, lišku Bystroušku, která se poprvé objevila na jevišti před sto lety v listopadu 1924. Studie ale představí Bystroušku v její prapůvodní podobě, tedy v ilustracích Stanislava Lolka. Janáčkovi se bude také věnovat jedna z recenzí. Miloš Štědroň zhodnotil knihu Miloše Zapletala Leoš Janáček a pozdní obrození na Moravě. A do třetice se jubilant objeví i v dalším díle seriálu v rubrice Galerie-knihovna. Druhá studie tohoto čísla se zabývá současností. Lucia Maloveská se zamýšlí nad rolí hudební teorie v 21. století. Hudební současností je naplněna i rubrika Kompozice. Tereza Opálková a Petr Mečkovský pro Opus musicum zpracovali analýzy všech světových premiér, které zazněly na letošních tenbrae v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby. Vzhledem k obsáhlosti textů jsme se rozhodli analýzy publikovat ve třech číslech tak, jak byly skladby ve třech večerech provedeny (tentokrát Lukáš Hurník a Zdeněk Klauda). Současnou tvorbu reflektují ve svých textech i Jana Meluzinová (letošní ročník FAUN Festivalu) a ještě jednou Tereza Opálková (světová premiéra opery Here I am, Orlando v Národním divadle Brno). Zbývající texty čísla bychom mohli bez problému zařadit do kontextu Roku české hudby, ať už se jedná o rozhovor Lukáše Pavlici s Markem Čermákem, uměleckým vedoucím ansámblu Musica Figuralis, zprávu o odhalení pamětní desky pěvci Richardu Kublovi v Ostravě, recenze představení Městského divadla Brno Proč bychom se netěšili na Smetanu z pera Petra Mečkovského či monografie Martina Paška Osvald Chlubna a jeho první smyčcový kvartet, kterou zhodnotil Miloš Zapletal. Za celou redakci vám přeji příjemné čtení, třeba někde na dovolené!
Martin Pašek, redaktor
STUDIE
Stanislav Lolek, Liška Bystrouška a obrázkové seriály • TOMÁŠ PROKŮPEK • Liška Bystrouška před Janáčkem a Těsnohlídkem
Role hudobnej teórie v 21. storočí: analýza situácie • LUCIA MALOVESKÁ • Hudební teorie ve své aktuální podobě
KOMPOZICE
Tenebrae na Velikonočním festivalu duchovní hudby I. • TEREZA OPÁLKOVÁ, PETR MEČKOVSKÝ • Analýza responsorií Lukáše Hurníka a Zdeňka Klaudy
GALERIE – KNIHOVNA
Osvald Chlubna: Co mi Janáček dal III. • MARTIN PAŠEK • Dosud neznámé teoretické dílo významného brněnského skladatele
ROZHOVOR
„Je důležité, aby se hudba evropských proveniencí stala na koncertním pódiu normou a standardem“ aneb s Markem Čermákem o souboru Musica Figuralis, Neumannovi i Roku české hudby • LUKÁŠ PAVLICA • O současných trendech v provádění starší hudby
ZPRÁVY – UDÁLOSTI
Vítězné ostravské finále • VIKTOR VELEK • K odhalení pamětní desky Richardu Kublovi v Ostravě
Nekonečné přehrávání s trochou Smetany • PETR MEČKOVSKÝ • Představení Proč bychom se netěšili na Smetanu v Městském divadle Brno
Here I am, Orlando • TEREZA OPÁLKOVÁ • Světová operní premiéra v Národním divadle Brno
Od folklóru k elektronické distorzi • JANA MELUZINOVÁ • Ohlédnutí za druhým ročníkem brněnského festivalu
KRITIKA
Miloš Zapletal: Leoš Janáček a pozdní obrození na Moravě: recepce, reprezentace, identity • MILOŠ ŠTĚDROŇ • Příspěvek k Janáčkovým hudebním začátkům
Martin Pašek: Osvald Chlubna a jeho první smyčcový kvartet: Geneze, analýza, recepce, kritická edice • MILOŠ ZAPLETAL • Kapitola z komorní tvorby Janáčkova žáka
