Opus musicum 4/2022
Většina z vás si nepochybně povšimla, že pod editorialem předchozího čísla již není podepsán Boris Klepal, bývalý šéfredaktor hudební revue Opus musicum. Rád bych se s posledním letošním výtiskem ohlédl za dobou jeho působení a upřímně mu poděkoval nejen za práci, kterou pro Opus musicum vykonal, ale také za ochotu, podporu a vstřícnost při předávání redaktorských povinností. Nemalá část článků, které jste našli v čísle 3/2022, navíc vznikla ještě z jeho inciativy – poděkování na tomto místě mi tedy přijde obzvláště důležité. Jako šéfredaktor nastoupil Boris Klepal k prvnímu číslu roku 2020 do nezáviděníhodné situace: spoluredaktora stále hledal a epidemie covidu-19, která měla zásadním způsobem ovlivnit kulturní život celého světa, číhala za dveřmi. Navzdory těmto překážkám se Borisi Klepalovi podařilo nejen zachovat provoz i kvalitu periodika, ale současně do něj vnést i zvýšenou pozornost věnovanou moderní hudební tvorbě. Za to vše z pozice redaktora ještě jednou děkuji a Borisi Klepalovi přeji do budoucna jen to nejlepší. Závěrečné číslo letošního ročníku naplnily primárně texty věnující se českým skladatelům – o mladém Leoši Janáčkovi ve vztahu k německé hudební kritice vypovídá studie Miloše Zapletala, zatímco libretu Rusalky a jeho cestě ke skladateli Antonínu Dvořákovi se věnuje článek Veroniky Vejvodové. Obecněji, přesto stále ve vztahu k národní tematice, reflektuje počátky prodeje zvukových nosičů v českých zemích studie Martina Mejzra a Michala Studničného. Rovněž rozhovor čtvrtého čísla patří českému tvůrci – s letošním jubilantem Milošem Štědroněm, který v únoru tohoto roku oslavil 80 let, si o hudební tvorbě pohovořil Miloš Zapletal. Součástí tohoto čísla je také ohlédnutí za 8. ročníkem mezinárodního festivalu Janáček Brno a mezi kritikami naleznete mj. pohled na publikaci Kristýny Znamenáčkové Sólová klavírní tvorba Bohuslava Martinů z pera Kristýny Krejčové či zhodnocení vánočně laděného CD skladatele Jana Vičara Vysoko hvězda od Daniely Střílkové. Můžete se těšit i na další ze série recenzí přibližujících ediční řadu Fontes musicae in Polonia a na předchozí čísla navazuje také akusticky orientovaný článek Ondřeje Jiráska o rozestavění nástrojů v prostoru. Vřele doporučuji rovněž rubriku GALERIE – KNIHOVNA, ve které se dočtete o Karlu Pajmovi i o znovuobjevených hudebních vztazích mezi Českem a Bulharskem. Milé čtenářky, milí čtenáři – přeji hezké chvíle s Opusem a šťastné a poklidné vánoční svátky!
Lukáš Pavlica, redaktor
STUDIE
Mladý Janáček a německá hudební kritika • MILOŠ ZAPLETAL • Role německého tisku v rané janáčkovské recepci
Libreto Rusalky a jeho cesta k Antonínu Dvořákovi • VERONIKA VEJVODOVÁ • Geneze libreta Dvořákovy nejznámější opery
Počátky „prodeje zvuku“ v českých zemích. Vybraní pražští prodejci fonografických válečků a gramofonových desek před první světovou válkou • MARTIN MEJZR; MICHAL STUDNIČNÝ • Sonda do prodeje zvukových nosičů na počátku 20. století
KOMPOZICE
Rozsazení nástrojů v prostoru versus binaurální slyšení • ONDŘEJ JIRÁSEK • Jak pomocí prostoru zajistit vhodné vyznění skladby
ROZHOVOR
Jubilejní rozhovor s Milošem Štědroněm: nikoliv o Baladě pro banditu • MILOŠ ZAPLETAL • Letošní jubilant o své tvorbě
GALERIE – KNIHOVNA
Karel Pajma. Zákruty rovných čar • JAROMÍR TYPLT • Autor obrazů na obálce čísla
Česko-bulharské hudební vztahy znovu objevené • VÍTĚZSLAV GROSS • Sondy z kulturních vztahů mezi Čechy a Bulhary do vzniku ČSR
ZPRÁVY – UDÁLOSTI
Ohlédnutí za 8. ročníkem festivalu Janáček Brno • LUKÁŠ PAVLICA; TEREZA OPÁLKOVÁ; PETR MEČKOVSKÝ • Mezinárodní operní a hudební festival
KRITIKA
Vánoční kantáty Jana Vičara • DANIELA STŘÍLKOVÁ • Nejnovější autorské CD muzikologa a skladatele
Kristýna Znamenáčková: Sólová klavírní tvorba Bohuslava Martinů • KRISTÝNA KREJČOVÁ • Pohled na dílo Martinů pro sólový klavír
Johann Thamm (1719–1787) / Anton Weigang? (1751–1829). Opella de Passione Domini • PETR MEČKOVSKÝ • Skladby k pašijovým meditacím jezuitského řádu
Simon Praunstein (1571–1624). Litaniae et Hymni • VLADIMÍR MAŇAS • Edice skladeb ze znovunalezeného kodexu