Opus musicum 5/2017
Vážení a milí čtenáři,
dalo by se vypozorovat, že tenká červená nit se vine všemi čtyřmi studiemi, které jsme pro vás připravili do pátého letošního čísla Opus musicum. Mám na mysli rozvětvenou pedagogickou problematiku, vztah učitel–žák, následování vzorů, či naopak popření předchůdců ve snaze vykročit novým směrem a mnohé z toho v zrcadle pozdějších reflexí. První studie rozkrývá problematiku řízení sboru, jeho specifika dobová i velmi osobní, a to na příkladu dvou významných sbormistrovských osobností – Ferdinanda Vacha a jeho nástupce Jana Šoupala. Z textu vysvítá, že je součástí přirozeného vývoje mít osobní vzor stejně jako ho později kriticky zhodnotit, případně s ním v mnohém nesouhlasit
(v krajním případě ho zcela popřít). Druhá studie předestírá proměny hudební pedagogiky, zabývá se stavem výuky hudební výchovy na školách včetně historického diskursu. Tato problematika není zdaleka nová, jak vyplývá z citací historických spisů. Třetí studie přibližuje pozoruhodnou osobnost hudebního teoretika Karla Janečka, který pečlivě studoval spisy svých předchůdců–teoretiků a kriticky je hodnotil, a to nejen z pozice kolegy teoretika, nýbrž i jako hudební skladatel, který často v začátcích hledal v nauce
o harmonii a příbuzných sférách oporu pro vlastní komponování. Janeček byl rovněž muzikolog, napsal celou řadu cenných teoretických pojednání. Zrání jeho košatého hudebně teoretického myšlení mapuje studie Miloše Honse. Poslední studie Simony Zezulové informuje o vzniku opery Milkování Františka Neumanna, který byl znám především jako dirigent, méně už jako hudební skladatel. Dozvíte se hodně o literární předloze a podhoubí vídeňské moderny, z něhož se zrodila. I tento text řeší následování vzorů (zde kompozičních) v oblasti hudebního verismu; doboví kritici se totiž lišili v názorech na to, zda následování vzoru je tvůrčí a chvályhodné, či plné eklekticismu a tudíž zavrženíhodné – svou roli tu hrály osobní názory a nevraživosti, leckdy i ideologie a tzv. vyšší zájmy. V tomto čísle se dočtete o Brněnském varhanním festivalu i o festivalu Dvořákova Praha. Rozhovor – to jsou dvě kreativní umělkyně – hudební skladatelka Lenka Nota a spisovatelka Božena Němcová, která ji inspirovala ke zkomponování opery. Akcentovaný silný ženský motiv se navíc v případě obou žen pojí s Vídní. Za celou redakci vám přeji pestrý podzim plný barev a hudby. Kateřina Hnátová
OBSAH
Studie
Jan Šoupal – Vachův nástupce v čele Pěveckého sdružení moravských učitelů
(K 125. výročí narození významného sbormistra) • Karel Steinmetz (str. 6)
Karel Janeček – zrání teoretika • Miloš Hons (str. 14)
Hudobná pedagogika v premenách • Jozef Vereš (str. 35)
František Neumann a jeho opera Milkování (1909) • Simona Zezulová (str. 51)
Středověké liturgické kodexy v raněnovověkých inventářích: případ Moravská Třebová • Vladimír Maňas (str. 71)
Události
Brněnský varhanní festival 2017 – tradičně i nově • Judita Kučerová (str. 74)
Festival Dvořákova Praha 2017 • Anna Šerých (str. 82)
Dáma hrající na loutnu v zahradě • Zdeněk Kazlepka (str. 92)
Rozhovor
„Jsem kněžna bláznů.“ Rozhovor s Lenkou Notou • Petr Veber (str. 94)
Recenze Marcus Zagorski: Kapitoly z estetiky seriálnej hudby • Martin Flašar (str. 99)
CD František Novotný D • Peter Michalica (str. 100)
Infoservis (str. 103)
